Bankovky Mince
18. 12. 2024

Vývoj kurzů a měnové politiky: koruna stagnuje, dolar posiluje

EUR/CZK

Česká měna v uplynulém týdnu nepatrně oslabila, když se posunula z úvodních EUR/CZK 25,09 ke dnešním EUR/CZK 25,11, což odpovídá ztrátě zhruba 0,1 procenta. Jedinou zajímavější zprávou z tuzemska bylo zveřejnění listopadové statistiky výrobní inflace, která v průmyslovém sektoru dosáhla hodnoty 1,7 % meziročně, tedy mírně vyšší, než očekával trh (1,4 %). Navzdory tomuto výkyvu i nadále platí, že průmyslová inflace zůstává umírněná a významnější riziko pro růst spotřebitelských cen nepředstavuje.

Dobrou zprávou navíc bylo meziměsíční snížení cen zemědělských výrobců o 2 procenta, což představuje nadějný signál pro budoucí inflaci potravin. Jinak ovšem trh nyní žije hlavně čtvrtečním pravidelným měnověpolitickým zasedáním bankovní rady České národní banky. Podle dostupných veřejných vyjádření bankéřů lze dovodit, že nejpravděpodobnějším výsledkem bude pozastavení procesu uvolňování měnových podmínek a stabilita sazeb na stávajících 4 procentech. K tomuto kroku ČNB navádí nadále zvýšená inflace v sektoru služeb a také nad očekávání silný mzdový růst v letošním třetím kvartále (7,0 % meziročně). Trh ovšem s touto eventualitou většinově počítá a neočekáváme tedy divočejší reakci. Ve zbytku letošního roku nás pak čeká již jen prosincová edice konjunkturálního průzkumu Českého statistického úřadu, který obvykle větší kurzotvorný potenciál neskýtá a v době vánočních svátků to platí dvojnásob. Koruna tak podle nás rok zakončí poblíž stávajících EUR/CZK 25,10, přinejhorším pak u EUR/CZK 25,20.

 

EUR/USD

Eurodolar strávil většinu uplynulého týdne přikován k hladině EUR/USD 1,050, na které přečkal i výsledek měnověpolitického zasedání Evropské centrální banky. Ta trh nepřekvapila samotným rozhodnutím – tedy snížením sazeb o 0,25 procentního bodu – a dokonce ani výrazně holubičím vyzněním následné tiskové konference. Ta se přitom nesla v až nezvykle opatrném duchu, když ECB jednak snížila svůj odhad budoucího růstu evropské ekonomiky i samotné inflace a navíc ze svého oficiálního vyjádření vyřadila závazek udržovat sazby restriktivní, dokud se inflace viditelně nestočí směrem k dvouprocentnímu cíli. ECB si tedy evidentně vytváří prostor k dalšímu snižování úroků, které by tak mohly již v prvním pololetí příštího roku klesnout na, nebo dokonce mírně pod, 2 procenta.

Mnohem ostřejší reakci než ECB ovšem na finančním trhu spustil americký Fed. I ten sice v souladu s očekáváními snížil sazby o čtvrt bodu, na rozdíl od ECB ovšem zvolil jestřábí vyjadřování. Američtí bankéři zvýšili odhad inflace pro příští rok z 2,1 na 2,5 % a jejich šéf Powell explicitně vyjádřil znepokojení nad cenovým vývojem a zároveň spokojenost s trhem práce. Trh si jeho projev vyložil jako příslib vyšších sazeb a reagoval posílením dolaru, který se tak dostal ke dnešním EUR/USD 1,040. V nejbližších dnech nás z USA budou zajímat data o osobních příjmech a výdajích a také o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby. Pokud tyto ovšem výrazně nepřekvapí pozitivním směrem, považujeme za nejpravděpodobnější scénář ve zbytku roku mírnou korekci nedávných dolarových zisků směrem zpátky k EUR/USD 1,050.